Radka Černá má kolečkové brusle, krásně a velmi drahé kolečkové brusle. Radka Černá bydlí u přehrady a od bruslařské dráhy ji tedy dělí pouhých několik kroků(no dobře trochu víc než pár kroků,ale je to blízko). Už když si Radka brusle kupovala, tak jí bylo jasné, že jí tenhle sport půjde, na ledu to umí, tak co by ji tady mohlo tak extra překvapit žejo? Navíc ty brusle mají růžové detaily, Radka má růžové klimatexové tílko, což se dá rozhodně považovat za znamení k nákupu! Radka už se viděla, jak si obléká svůj sportovní outfit, navléká své parádní brusle a jak ladně krouží kolem vody jako každá krasobruslařka na ledě, sem a tam skoro i dvojitého rittbergera skočí, no Radka si to prostě představovala jako Hurvínek válku!
o rok později...
Tak jsem dnes byla opět na bruslích, což odstartovalo ne moji sportovní ale blogařskou dráhu! Už dávno nebruslím v tom krásném tričku, vlasy mi při tom nevlají( to bych totiž musela jet alespoň trochu rychle) a vlastně jsem přitom ještě nikdy nevypadala jako krasobrušlařka! Snažila jsem se, poctivě jsem trénovala, ale ani po jedné letní sezóně(v mém případě asi 15jízd), na bruslích neumím! To že mě předjede i pětileté dítě, s tím už jsem se smířila, to že má moje jízda do elegace daleko, jsem také schopná oželet, ale to že jsem dnes hodinu drandila kolem vody a moje tělo šlo opět jiným směrem než bruslím, to už vážně ne! Nechápu jak může někdo jet a krásně se svézt po jedné brusly, tělo naklonit dopředu a k tomu všemu pracovat rukama?!?
Já jedu spíš na pravou nohu, tělo se mi točí, samozřejmě úplně jinak než by mělo, neustále musím vyrovnávat, abych nespadla a ruce? Ty vysloveně nutím, teď byste měly být vlevo, no teď zase na druhou stranu...All in all při bruslení vypadám jako bych si před jízdou dala minimálně tři absinthy se spritem(což dělám jen velmi zřídka, většinou na nějakém parádním koncertě, když už jsem lehce namazaná). Vrcholem bylo, když chtěl dnes jeden asi 5letý chlapeček přejít přes bruslařskou dráhu, já byla ještě asi 20metrů od něj a on na mě zavolal, že teda přejde až kolem přejedu, že by to teda určitě stihnul už teď(dle mých propočtů minimálně 4krát),ale aby mi to prý nebylo líto(když jsem tak pomalá)! Další dva milí hoši se bavili tím, že jeli předemnou, pak vždycky zastavili a když už jsem je konečně dojela, tak se rozjeli s hroznými výkřiky, že už je doháním(spratci!)
Dnešní jízda mě přesvědčila, tak jako už jsem si to zažila od dětství mnohokrát, že jsem prostě pako. Sportovní pako. Už když jsem asi v pěti letech chodila do tančení pro holčičky, tak jsem nepostoupila do vyšších, protože jsem při chůzi pozadu padala! A dnes padám dál, ale momentálně na bruslích...
pondělí 13. července 2009
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
